Láska je vždy vítěz..část II.
27. 3. 2008
Po škole jdu do baru, jak jsme se domluvili s Lukášem.
Uvidím ho hned, sedí v rohu, asi aby nás nikdo nerušil a hlavně moc neslyšel, když už je to tak důležitý, jak říkal.
,,Jsem strašně rád, že jsi přišla," přivítá mě místo pozdravu.
Přisednu si k němu a zavolám na číšníka: ,,Prosím kolu. Díky moc."
,,Co jsi potřeboval tak důležitého?? Když už pořádáš takovéhle výlety."
,,Tak jo. Ale nesmíš být zklamaná. Za týden se stěhuju, do Německa. A nevím, teda nejsem si jistý, jestli náš vztah přežije i na takovou dálku. Táta si tam našel novou práci, která ho baví a je dobře placená. Nevím, jak dlouho tam budeme, ale mě i mámě tam zařídil školu i práci. Takže tam dochodím střední a pudu na vejšku, abych měl lepší uplatnění. Fakticky promiň, že jsem s tím přišel teďka, ale nic jiného s tím nejde už udělat.
,,A to jako nic jiného nejde??" zeptám se s vykoulenýma očima.
,,Ale mám jeden návrh, a to, jestli bychom mohli zůstat i nadále přáteli a ve spojení. Teda jestli chceš a jestli to tvoje srdíčko unese.."
,,To si piš, že to moje ubohý srdíčko unese!" rozkřičím se na něj.
,,Já ti totiž musím říct trošku závažnější věc a promiň, že jsem křičela." přeruším ho v jeho proslovu, i když nechtěně, ale Honza by se na mě zlobil, kdybych mu to o nás dvou neřekla. A já bych se taky zlobila, protože jsem si to slíbila, hned jak se Lukáš objeví.
,,To je v pohodě, chápu, že jsi rozrušená, ale co může být víc závažnějšího, než náš vztah? To nechápu..A je to teda co?" řekl mi a položil mi svoji ruku na mou.
,,No, je to někdo." skloním hlavu, aby mi nebylo viděl do obličeje.
,,Cože?! Tak to mi prosím vysvětli a to hned!" teď se zase rozkřičel on.
,,Už tě nemiluju a ty mě asi už taky ne, jinak bys mi nenabízel přátelství," namítnu.
,,Dobrá tedy. Tak já ti řeknu všechno, kvůli čemu se stěhuju.."
,,No tak do toho!" vyzvu ho.
,,Já tam mám holku a s tebou jsem si chtěl jenom užít. Jsi pro mě moc malá, abych s tebou mohl opravdově chodit."
,,No to snad ne! Tak ty mě tu budeš jenom urážet?! To si vyprošuju!" zvednu ukazováček jako hrozbu.
Do toho ale přiběhne Honza, dá Lukymu pěstí a řekne: ,,Nebudeš jí urážet, ty parchante!"zastal se mě Honza.
,,Jó, tak to seš ty, ten její!" a vrazí mu pěstí zpátky.
,,A ty seš zase ten vejtaha!" seznámili se a to jsem koukala, jak rychle. Ještě chvíli se mlátili a pak na ně přišel barman.
,,Co je to tady za bordel?!" rozkřikne se barman a oddělí ty dva.
,,Chceš taky jednu vrazit ty, jeden…!" zařval Lukáš
,,Tak to ne. Buď se půjdete rvát ven nebo zavolám policii, nebudete mi tady ničit bar." odtrhl je od sebe a oba si utřeli krev, která jim tekla z úst.
,,A ven!" asi to myslel vážně, protože se oba sebrali a odebrali se na ulici.
,,To si děláte oba ze mě srandu?!" vykřiknu.
,,Mír? Ale se vším všudy."nabídne Honza. ,, Stejně jsem se nechtěl prát, ale měli by jste si to vyříkat a bez řvaní, oba dva" navrhne Lukášovi, ale koukne i na mě.
,,OK." Řekne Lukáš, ,,ale ať se nám do toho nemotá," podívá se na mě.
,,Jasně, že nebudu. To není moje věc, ale dohodněte se nějak solidně." řekne Honza a dá mi malou pusu na tvář a jde si sednout zpátky do baru a za všechny za nás zaplatí.
,,Co mi tady děláš takové scény?! Ty jsi mi taky neřekl, že máš holku a mě jenom zneužíváš! Ale to už je za námi. Takže kamarádi?" navrhnu a podám mu ruku.
,,Dobře. Jak chceš. Ale už nebudeme řvát a smíříme se jeden s druhým, Ok?" vezme mi moji ruku a něžně políbí. Aspoň, že tohle dopadlo dobře. To jsem si ulevila a jak.
,,Tak já už musím, tak si někdy brnknem, ju?" zamává mi když už běží na vlak.
,,Tak jo. Se měj a někdy se ozvi." Zamávám na pozdrav.
Za chvíli už sedím u Lucky doma a probíráme všecko znovu a dopodrobna.
,,Sem ráda, že vám to takhle dopadlo.. Ale ty asi víc.."mrkne na mě.
,,Jo, já jsem ráda za to, že už se nemusím schovávat.."usměju se. Za chvíli už jdu domu, s Lucy už jsme se rozloučily, a tak už sem skoro došla až k nám, protože to od sebe zrovna daleko nemáme.. A přemýšlím.
Další den se uvidím s Honzou, protože jsme si domluvili rande. To je fakt úžasný!
Už teďka se na něj hrozně těším a nemůžu se dočkat chvilky, kdy za pár minutek vypadnu z baráku..Jenom abych ho viděla.
Honza na mě už v parku čeká. Má na sobě bílou košili, napůl rozepnou, což vypadá nesmírně sexy. Je vidět jeho vypracovaná hruď. A hnědé kraťasy. Prostě mu to sluší..
Za to já sem se v oblečení moc nepředvedla..Vzala sem si minisukni, abych udělala dojem, ale než sem k němu stačila vůbec dojít, po cestě se mi udělalo na silonkách veliký oko! Takže to taky vypadalo docela sexy.
,, Hrozně ti to sluší" vítá mě s úsměvem.
,,Bez očí je to hezčí" odpovím mu, ale radši mu to neukážu. Stejně se mě na nic neptá, asi pochopil, a políbí mě. Hrozně nedočkavě, ale hluboce a něžně, hezky, ne jako sem se líbala s Lukášem. Honza je jinej..Skvělej. A já ho hrozně miluju a vím, že on mě taky…
,,Mám pro tebe dobrou zprávu. Příští pátek naši odjíždějí na víkend na chatu, prej tam budou slavit svoje výročí, takže to vypadá na dýl.." mrkne na mě.
,,To jako že bysme šli k tobě?" Jakože nenápadně navrhnu, ale nemělo by to být tolik vidět..
,,No, jestli bys chtěl, tak jo.." ježíííš, ten má krásnej úsměv!!
,,Skvělý, tak v pátek u tebe."dám mu pusu na tvář.
,,Jo, a chtěl sem se tě ještě zeptat, jestli pujdeš zejtra na disku?" pokračuje s úsměvem..
,,Asi jo, pudu tam s Luckou, jdu jí dělat pátrače na kluka, ale myslim, že si ho najde sama. Ty tam jdeš s rukama? Že bys jí mohl nějaký představit.."
,,OK. Tak domluveno. Počkám na tebe před vchodem. Miluju tě, opravdu.."dodá po chvíli mlčení.
,,Já tebe taky a ty to víš."
Rozloučíme se a já se už nemůžu dočkat až ho zase uvidim. Budu s ním trávit večer a i víkend..Teda jestli to vyjde.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář